Zimní stadion v Třebíči od 17:00 do 18:30 hodin.
Všichni jste srdečně zváni.
seznam aktualit >>>
1. Mgr. Pavel Pacal
Kandidát na starostu, zastupitel města Třebíče, ředitel ZŠ a MŠ Na Kopcích
„Moje“ politika
Již od mládí jsem se aktivně podílel na správě věcí ve svém okolí – gymnázium, vysoká škola, zaměstnání. Bylo, je a asi i zůstane pro mě naprosto přirozené zapojovat se do organizace živote kolem sebe. Vždy jsem měl představu, jak by mohly a měly fungovat věci, jež ovlivňují můj život. A to život se vším všudy. Když něco dělám, dělám to naplno a chci do toho mluvit. Ať je to cokoliv. Přes předsedu komise rozhodčích ledního hokeje okresu Třebíč (zapískal jsem si i extraligu) a ředitele ZŠ a MŠ, kde jsem začal učit jako řadový učitel, přišlo zákonitě zapojení i do veřejného života. Jako ředitel školy mám na starosti výchovu a především vzdělávání 340 dětí, samozřejmě ve spolupráci s jejich rodiči. A tuto práci chci dělat maximálně zodpovědně. A chuť udělat pro to maximum mne zavedla do politiky. Viděl jsem a vidím problémy ve školství i v dalších oblastech života ve městě, vidím cestu jak některé odstranit a jsem odhodlán pro to něco udělat. Proto nastal v roce 2005 čas do veřejného života vstoupit. Volba strany pro mě nebyla volbou. Pravicové přesvědčení ve mně zrálo postupně již od mládí. Jsem přesvědčen, že každý svého štěstí strůjce a bytostně nasnáším omezování a nezodpovědnost. Vstoupil jsem do ODS Třebíč s ideály a nadšením, jak přispěji ke zlepšení podmínek života v Třebíči. V ODS Třebíč jsem nikoho zvlášť dobře neznal. S nadšením jsem nabídl svoji pomoc v komunálních volbách 2006. Na kandidátce jsem se dostal na pro mě fantastické a neočekávané místo 13. Těšil jsem se, jak se bude po volbách pracovat pro rozvoj města a já k tomu nakouknu. Po volbách nastal šok, překvapení a výzva. Lidi v Třebíči dali důvěru ODS a i mne poslali do zastupitelstva. Mě, politikou nezkušeného. Bral jsem to jako signál, že mi věří, že věří mé profesní práci, a že doufají v mé přispění ke změně. Výsledky voleb jsem přečetl s okamžitou jasností – lidé chtějí změnu, chtějí v Třebíči vládu pravice pod vedením ODS. A ODS to má ve svých rukou. Říkal jsem si SUPER, budu u toho a udělám maximum, co zvládnu. Pak přišel telefon od paní Hanáčkové s prosbou o schůzku. Doposud jsme se neznali a nikdy spolu nemluvili. Vyhrála za ODS v Třebíči a chce se mnou mluvit, byl jsem pln očekávání. S úlevou jsem zjistil, že má přesně totožné závěry jako já o tom, jak by se měla situace vyvíjet. Bomba, vzhůru do toho, pak, že je ta politika taková věda! Následovala první schůzka zastupitelů za ODS a s ní ledová sprcha. „Tak to nejhorší máme za sebou, konečně je po volbách. Zůstane to tak, jak to je doposud, Uher bude starosta, já místostarostou, zbytek socani a lidovci a Ty mladej čekej až bude třeba zvednout ruku, dáme vědět“, to byla první slova Stanislava Mastného po volbách. Nechápal jsem a začal vysvětlovat, že lidé si přejí něco jiného. Dozvěděl jsem se, že úloha lidí už skončila, už je po volbách… Dlouho jsem byl přesvědčen o tom, že je to potřeba pořádně vysvětlit, prostě to jen špatně pochopili. Snažil jsem se o to plnou silou celý měsíc. Marně. Pak jsem to konečně pochopil – nebylo co vysvětlovat, oni nemají politiku jako možnost ovlivňovat život města a jeho obyvatel, oni mají politiku jako způsob obživy za jakoukoliv cenu! Zjištění bylo hrozivé! Rozhodování co dál bylo bleskové okamžité intuitivní – toho se nebudu účastnit. Ale zbaběle neuteču, to nikdy nedělám! A našel jsem oporu, pro mě neočekávanou, ale o to silnější – Jarku Hanáčkovou. Poznal jsem, že to cítí podobně. V té džungli touhy po korytě a moci nemůžeme zůstat, ale nechceme se vzdát. Máme rádi město Třebíč, lidé nám dali důvěru a my je nechceme zklamat!HHHhhh