Od doby uzákonění volebního práva všechny politické strany, sdružení a hnutí usilují o to, jak nejlépe v předvolebním období zapůsobit na voliče a získat jejich sympatie.
Už začátkem minulého století dělo se tak prostřednictvím předvolebních gulášů, párků a piva, symbolických finančních obnosů, zkrátka vším, co působilo na první signální soustavu voličů, podněcovalo nejrůznější emoce, a jak upozorňoval Jaroslav Hašek, vytvářelo se i nebezpečí zvýšeného výskytu vztekliny nejen u voličů, ale i jejich domácích mazlíčků.
Teprve ve století jednadvacátém paní Jaromíra Hanáčková, prezentující politické hnutí Pro Třebíč, jako první přišla na to, že sympatizanty lze získat i působením na jejich vyšší signální soustavu, laicky řečeno na duši.
Perfektně organizačně přiipraveným koncertem světově proslulého houslisty Václava Hudečka a komorního orchestru Musica Minore vyvolala u přítomných posluchačů pozitivní emoce a sympatie nejen k účinkujícím umělcům, ale i k organizátorům a sponzorům této mimořádně úspěšné akce, která se konala v prostředí sugestivně připomínajícím poklidné časy secese, jak je známe už jen z doslechu či literatury.
Někteří jsme si možná připomněli i nezadržitelné míjení času, který uplynul od prvního vysoupení tehdy patnáctiletého Václava Hudečka, kdy v pražském Rudolfinu za doprovodu České filharmonie řízené jeho učitelem Davidem Oistrachem přednesl Čajkovského Koncert D dur, jehož Canzoneta v podání mladého sólisty byla nejen příslibem dalšího uměleckého růstu. V současné době, kdy vyzrálé umění tohoto mistra dosahuje vrcholu, dostalo se nám tu příležitosti s požitkem vyslechnout a obdivovat, jak v dokonalé spolupráci s inspirativním mládím vyjadřuije nejpůsobivější nuance trvalého skvostu z díla italského barokního skladatele.
A poděkování patří i paní Evě Hudečkové-Trejtnarové, skromné, stále šarmantní dámě, že přišla pozdravit vděčné třebíčské publikum.
Autor: Miroslav Krejčí, Třebíč